Jak se vyladit a cítit se skvěle – emoce jako průvodci životem

Tento článek je ve značně rozšířené a upravené podobě součástí mé knihy Detox hlavy.

Být šťastný. O co jiného jde?

Jaký jiný smysl mají všechny naše cíle a sny než cítit se skvěle?

Vždycky, když se zamýšlím, o co tady vlastně jde, dojdu ke stejnému závěru:

Nemusíš nic – tak si to tady užij.

Tento článek je o tom, jak si svůj život víc užívat. Jak pracovat se svými emocemi, ladit se a cítit se skvěle.

Spousta existujících článků a návodů pomáhá zlepšit určitou oblast svého života. Jak vytrénovat své tělo, vytvořit si ranní rituály, zdravě jíst a mít kvalitnější spánek. Tady to chci vzít ale hezky komplexně. Díky jakým systémům a principům se můžeme cítit skvěle po všech stránkách, co nejčastěji.

V posledních dvou letech můj život prošel velkými změnami. Nové vztahy, nové byznysové projekty, nové zkoušky, nové techniky seberozvoje… snad největší změnou je ale dovednost emočního managementu, kterou si aktivně buduji. Díky aktivní práci se svými emocemi jsem mnohem šťastnější a sebevědomější. Lépe si dokáži vybírat, jak se chci cítit. Nejsem už otrokem nálady, se kterou se ráno vzbudím.

Rád bych tímto poděkoval Markovi Dzirasovi, který mě s tímto učením poprvé seznámil. Jeho semináře vřele doporučuji. Skvělý je seminář VIBE stojící právě na principech, které zde vlastními slovy představím.

Posdílím s vámi také konkrétní techniky a postupy, které mně osobně pomáhají cítit se lépe.

Velkou inspirací je pro mě také Ester Hicks, která toto učení přivedla na světlo světa ve formě známého Zákona přitažlivosti. Její podcast Abraham Hicks je mojí každodenní dávkou povznášející inspirace.

Začínáme!

↓

Jsme rádio

Abychom mohli myslí lépe uchopit efekt, jaký mají emoce na naše životy, pomůže následující přirovnání.

MUDr. Pavel Nývlt v rozhovoru s Jaroslavem Duškem v epizodě Dušek K O lásce a nelásce říká, že jsme jako rádio. V každém momentu jsme naladěni na určitou frekvenci. Na této frekvenci je nám dostupná jen část informací (myšlenek) z celého spektra, které se kolem nás rozprostírá.

Určitě to znáte: stejného člověka vidíte v jiném světle podle toho, jak se vy sami cítíte.

Na frekvenci vzteku nedokážeme vnímat lásku a na frekvenci apatie nás nenadchne ohňostroj ani štěňátko. Naopak na frekvenci klidu nás nerozhodí dopravní zácpa a na frekvenci vděčnosti se otevíráme kreativitě a inspiraci.

Není to nový objev, není to žádné tajemství. Už v bibli se píše “The Kingdom of Heaven is within,” tedy že království boží je v nás. Jinými slovy: vnější realita je jen odrazen naší vnitřní reality. To, jak se cítíme (na jaké jsme frekvenci) určuje, jaký bude svět kolem nás. Dokazují to i nové výzkumy z oblasti kvantové fyziky. Doporučit můžu třeba rozhovor s Janem Rakem, kvantovým fyzikem z CERNu.

Klíčem, který určuje, na jaké frekvenci se nacházíme a jaký svět si tvoříme, jsou naše emoce (pro tento článek emoce = pocity = vibrace). Když se naučíme přepínat mezi jednotlivými frekvencemi, naučíme se tvořit celý svůj život.

K ilustraci celého frekvenčního rozsahu se používají tzv. emoční škály. Existuje jich nepřeberné množství. Některé se rozpínají od -10 do +10, u jiných se číslování liší. Na tom nesejde. Princip je vždy stejný: na jedné straně škály se nachází nejvíce negativní emoce (deprese, zoufalství, rezignace) a na druhé straně ty nejvíce pozitivní (láska, svoboda, blaženost). Tuto škálu jsem našel na internetu:

Vibrační škála emocí od -10 do +10

V každém okamžiku se nacházíme někde na této škále.

Podle naší frekvence (zejména dlouhodobé) pak můžeme odhadnout, jaké věci se nám v životě budou dít. Svým naladěním dokážeme určit, které spektrum informací nám bude dostupné. Je to jako nastavení filtru, který propustí pouze vjemy z dané frekvence.

Pokud se dlouhodobě cítíme nešťastní, budou se kolem nás dít nešťastné věci (respektive věci, které jako nešťastné vnímáme). Když jsme smutní, že nevyděláváme dost peněz, tvoříme si realitu nedostatku. Když se zaměřujeme na to, jak jsou všichni kolem v depresích, ladíme se na vibrace depresivního světa.

Naopak když se dlouhodobě cítíme skvěle, přitahujeme do svých životů ještě více radosti a krásy. Pokud jsme nadšení z toho, kolik vyděláváme, přitahujeme si ještě větší bohatství. Jakmile se začneme zaměřovat na každý úsměv, který nám kolemjdoucí věnuje, zvýšíme šanci, že uvidíme ještě více úsměvů.

Pro mě osobně bylo objevení tohoto učení převratné. Nabízí totiž dvě posilňující a život-usnadňující myšlenky:

Máme kompas, kterým můžeme předvídat a měnit svoji budoucnost – své emoce.
Nejsme otroky svých emocí.

A to je fajn, ne? 🙂

Klíčem ke šťastnému životu jsou tedy dvě věci: dokázat poznat, jak se cítíme, a dokázat se přeladit na vyšší frekvenci.

Pojďme postupně.

Jak se cítíte?

Kdy jste se sami sebe naposledy zeptali, jak se cítíte? Naše těla si to vždy uvědomují, ale ne vždy jim věnujeme pozornost.

Díky emočnímu radaru dokážeme dříve zpozorovat, co nám neslouží a kterou cestou se vydat.

Naučte se co nejčastěji si pokládat otázku “Jak se cítím?”

Nepřemýšlejte o tom logicky, nesepisujte si analýzy, prostě si jen v daném momentu odpovězte, jak se zrovna teď cítíte. Postupně se naučíte uvědomovat si své pocity a dříve se tak nachytáte, že už máte ze sezení u počítače ztuhlá záda a potřebujete se projít, že vám vajíčka k snídani nedělají dobře a že vás konverzace s kamarádem vyčerpává.

Jak se cítítš gif

Čím jemnější vnímání svých pocitů si vypěstujete, tím obratněji dokážete vybírat, co do svého života chcete přitahovat a co ne.

Naučíte se posilovat myšlenky, které vám přináší dobré pocity, a nechávat odejít ty, které vám škodí.

Naučíte se poznat, s kým vám je dobře a koho ve svém životě nechcete, jaká práce vás nejvíce baví a jaká působí stres, na kterém místě se vám příjemně žije nebo které potraviny vašemu tělu prospívají a které škodí.

Dovolte si řídit se myšlenkami, které vám přináší lepší pocit. Bude to ten nejprospěšnější luxus, jaký si dopřejete.

Stresuje vás myšlenka na to, že nestíháte dokončit svůj todolist? Šup s ní do koše. Myšlenka „Vše podstatné stíhám a i kdyby ne, svět se nepose*e.“ vám přináší lepší pocit a větší úlevu? Bravo, té se chyťte.

Začněte si už dneska uvědomovat, jak se cítíte. Napište si “Jak se cítím” na post-it notes, které umístíte po svém bytě. Místo “Jak se máš?” se svých kamarádů ptejte “Jak se cítíš?”, nastavte si upomínky do mobilu, změňte pozadí na ploše počítače a zkrátka udělejte vše pro to, abyste si každý den co nejvícekrát odpověděli na otázku, jak se cítíte.

Mimochodem… jak se cítíte? 🙂

Druhý krok:

Jak se přeladit?

Tipuji, že právě to vás zajímá nejvíc.

Prvním krokem je uvědomit si, že se přeladit můžete. Nejste oběťmi svých emocí. Je na vás, jak se budete cítit. Když na tento fakt přistoupíte, už jen tím budete o obrovský kus dál než většina společnosti. Oběťmi vnějších okolností se stáváte pouze tehdy, když věříte, že jste oběťmi vnějších okolností. Uvěřte, že máte sílu cítit se za každé situace jakkoliv chcete, a bude to tak. Chce to trénink, ale po nějaké době se stane uvědomování si tohoto faktu (obzvlášť v obtížných situacích) součástí vaší reality.

Jakmile toto přijmete, otevírají se vám možnosti technik, kterými se dokážete přeladit na vyšší frekvence (vibrace). Existují jich spousty, ale sdílím jen ty, které mně osobně fungují a které používám nejčastěji.

Než začneme, chci předestřít důležitou myšlenku: Není potřeba se neustále cítit skvěle.

Jestli jste smutní, podráždění nebo nervózní, je to OK. Žádný pocit není špatný, každý pocit je v pořádku. Když svůj aktuální stav přijmete, ihned se vám uleví.

K tomuto tématu jsem natočil i doprovodné video:

Pouze jakmile své emoce akceptujete a rozhodnete se, že v nich nechcete setrvávat, začněte s technikami, kterými se přeladíte.

S ničím nemusíte bojovat, není třeba potlačovat emoce ani je nijak hodnotit. Trestat se za to, že se necítíte dobře, by bylo kontraproduktivní. Jak řekl jeden moudrý člověk, jehož jméno si nepamatuji: „Někdy si zkrátka musíte projít hovnama, aby z hnoje mohlo vyrůst něco krásného.“

Všechny pocity jsou v pořádku.

Připraveni?

Meditace & vizualizace

O meditaci jsem psal ve článcích:

Jsem si jistý, že článků na toto téma sepíši ještě víc. Vytvořil jsem také souhrnnou stránku Meditace & Vizualizace, kde najdete více článků a zdrojů.

Meditace: Jak začít meditovat

Meditace není žádná ezo pošuk věc, ale praktický nástroj, jak se vyklidnit, zpřítomnit, zkoncentrovat, rozvášnit, rozradostnit, spojit s intuicí… přínosů jsou mraky, stejně tak typů meditací. Není to něco, co by vám šlo nebo nešlo. Je to stav bytí, ve kterém buď jste, nebo nejste. Meditovat můžete při vaření, uklízení, pracování, čůrání, čištění zubů nebo usínání.

Začít můžete třeba tím, že se spojíte se svým dechem. Pozorujte, jak proudí do těla a jak z něho zase odchází – kde všude ho cítíte? Všimněte si, že v momentech, kdy celou svou pozornost věnujete dechu, nepřemýšlíte. Všímejte si tohoto prostoru mezi myšlenkami a snažte se ho prodlužovat. Právě zpomalení myšlenek, kterého docílíte vědomým setrváváním v mezerách mezi nimi, se zpřítomníte a vyladíte na vyšší vibrace.

Silným cvičením je také odpouštění – sobě i druhým. Pokud vás nějaká situace tíží, uvědomte si, že nikdo jiný než vy není zodpovědný za to, jak se cítíte, a odpusťte jim. Odpusťte i sobě, pokud cítíte vinu. Nechte vše jít, nechte všechny nepříjemné pocity a myšlenky odplout z těla pryč. Nakonec sami sebe obejměte a řekněte si několikrát “Mám se rád / Mám se ráda.” Budete koukat, co to s vámi udělá.

Skvělým nástrojem pro efektivní práci se svojí myslí jsou i vizualizace. Mysl nerozlišuje mezi myšlenkou a „realitou“, a tak cokoliv si dokážete představit vyvolá adekvátní reakci, jako byste danou situaci opravdu zažili. Samozřejmě záleží na tom, jak živě si dokážete představovat. Zajímat by vás mohla vizualizace Ranní Nakopávač, kterou jsem vytvořil pro nejlepší start každého dne.

Odstupňovaná vděčnost

Když se cítím špatně, je těžké procítit vděčnost.

Téměř vždy ale najdu alespoň jednu maličkost, za kterou můžu poděkovat. Třeba za postel, na které jsem mohl spát. To mě přivede k poděkování za polštář a teplou peřinu, za obraz na zdi, za byt, kde žiji, za jídlo v lednici, za vodu, která teče z kohoutku, za slunce a stromy, za svou práci, rodinu a nakonec za celý život se všemi jeho výzvami včetně té, kvůli které se zrovna cítím špatně.

Po malých krůčcích se otevírám a je snadnější a snadnější vnímat vděčnost za stále více věcí, až eventuelně všechny tíživé myšlenky samy odejdou, protože jsem se ocitl na vyšší frekvenci, kde už neexistují.

Zima a teplo

Jako malý jsem se vyhýbal saunám. Fakt jsem je neměl rád! Teď jsem vděčný za každou možnost nechat se v nich trochu povařit a pak skočit do ledové vody. Právě kombinace sauny s ochlazovacím bazénkem mě dokáže tak zpřítomnit, že se cítím ve větším zenu, než do jakého se dostanu jakoukoliv meditací.

Když po ruce není sauna, střídám ve sprše horkou a ledovou vodu, i když na to už jsem si docela zvykl a nemá to na mě takový efekt. Zkuste, jak teplotní terapie funguje na vás 🙂

Hudba

Každá skladba má svou frekvenci. Vytvořte si playlisty na vyšších frekvencích, které vás přeladí. Jestli jste naštvaní, překonejte nutkání naladit negativní hip hopové skladby, které vás stáhnout ještě níže. Vnímejte, jak na vás písničky působí – ptejte se sami sebe, jak se cítíte při jejich poslechu. Jestli zpozorujete zhoršení nálady, přepněte playlist, i kdyby to měla být vaše oblíbená kapela.

Na Spotify jsem si vytvořil playlist Universe, ve kterém jsou jen skladby, které mě ladí na ty nejvyšší vibrace. Vím, že když se na vibrační škále (viz obrázek výše) nacházím v mínusu, nemám na tento playlist ani trochu náladu a musím zvolit jiné techniky, jak se nejprve dostat výše. Jakmile se ale vyškrábu nad nulu, už ho můžu pustit a nechat se skladbami unášet výše a výše.

Nově jsem se rozhodl, že hudbu nechci jen přijímat, ale aktivně ji tvořit. Pořídil jsem si djembe a v květnu si také vyrobil šamanský buben. Rytmus je ve všem, a dělá mi radost, když ho můžu sám tvořit podle toho, jak se zrovna cítím.

Zpěv, tanec a uvolnění těla (třeba třesením!)

Pohyb uvolňuje emoce usazené v těle. Když se zkombinuje s hlasem, je to ideální způsob, jak se přeladit do jiných vibrací.

Mojí oblíbenou a často používanou taktikou je ráno brzy po probuzení naladit playlist, zavřít oči a začít doma tancovat. Styl hudby pak určuje, na jakou frekvenci se naladím. Nejde o následování efektních tanečních kroků, na to jsem nikdy nebyl, prostě se hýbejte tak, aby to vašemu tělu bylo příjemné. Nezapomeňte uvolnit čelo, čelist, ramena a břicho, které máme často zatnuté. Jestli chcete, zpívejte.

Někdy zase nechci tancovat, ale jen vzpřímeně stojím s rukama svěšenýma podél těla a třesu se (lýtkovými svaly se pohybuji nahoru a dolů, stojím celých chodidlech, někdy na špičkách). Čím rychleji se třesu a čím více uvolním tělo, tím efektivněji probouzím energii v těle a nepříjemné emoce odchází.

Ještě větší sílu má sdílení tance s dalšími lidmi. Pořádají se události, které mají za cíl právě vyklepání emocí a rozvibrování těla do radosti. Hledejte například Ecstatic dance. Skvělé jsou také Oshovy dynamické meditace, kde se doslova vyřvete ze všech emocí, které se ve vás usadily.

Vůně

Snadno opomenutelným smyslem je čich. Nalaďte se pomocí vůní. Budete se cítit lépe v pokoji nasyceném jemnou vůni máty vycházející z difuzéru na stole, nebo v pokoji, kde čicháte v koši se rozkládající makrelu?

Pořiďte si esenciální oleje nebo vykuřovadla, kterými vyvoníte prostředí kolem sebe a tím i snadno přeladíte frekvenci, na které se nacházíte. Osobně mám rád bílou šalvěj, kterou například v Praze v čajovně u Džoudyho koupíte za stovku (svazek 30 g) nebo palo santo.

Čtení a další inspirace zvenčí

Vždy mi stačí několik stránek z knih Michaela Roadse (např. Journey Into Oneness) a cítím se úplně jinak. Povznášející literatura, která vám otevře oči a rozšíří vědomí, může být skvělým způsobem, jak se udržovat ve vděčnosti a radosti.

Nemusí to být jen knihy – stejně tak fungují inspirativní podcasty a rozhovory. Rád poslouchám herce Járu Duška, kvantového fyzika Jana Raka, mistra v karate Pavla Morice, stand-up komika Jirku Charváta nebo hosty z kanálu Cesty k sobě.

Jiří Charvát

Ke změně naladění navíc nepotřebujete známé osobnosti. Stačí, když se sejdete s dobrým kamarádem a popovídáte si o hlubších tématech, které vás zajímají, rozvášňují nebo jiným způsobem vytahují z “běžné” reality každodenních rutin.

Vypsaní se

Psaní deníku není taktika, po které bych v případě potřeby sáhl jako první. Rozhodně je ale účinná a kamarád mě upozornil, že mi tady chyběla. Vojto, jdi na to!

“Chybí ti tam, že se vypíšeš. Mně to neskutečně pomáhá. Můžu o věcech přemýšlet, můžu o nich přemýšlet nahlas, ale nedostanu se ani na 10 % toho, co dokážu vyjádřit textem. Je to dobrý hlavně pro intuitivní lidi, co nepřemýšlí ve slovech (nemají interní monolog). De facto se nejedná o introspektivní metodu, ale extrospektivní, kdy vlastně nad něčím uvažuješ mimo svoji hlavu tím, že ty myšlenky vypisuješ. Je taky mnohem jednodušší jít tímhle způsobem do hloubky a objevit nový asociace nebo celý myšlenky. Doporučuji vyzkoušet.”

Dýchání

Dech má obrovskou sílu. Když se ho naučíte využívat ve svůj prospěch, stane se z něj skvělý pomocník. Základem je naučit se dýchat hluboce, do celého těla, nosem. Už jen tak se začnete cítit lépe. Zkuste se 36× po sobě nadechnout nosem pomalu a hluboce do celého těla – od podbříšku až do hlavy. Když toto cvičení budete dělat pravidelně, brzy se váš přirozený podvědomý dech prohloubí.

Pro jednorázové zklidnění a zpřítomnění stačí, když 6× zhluboka nadechnete a vydechnete. Opravdu pojměte co nejvíce vzduchu dokážete a poté ho všechen nechte volně vyjít ven. Pokud s hlubokým dýcháním ještě nemáte zkušenosti nebo máte nízký tlak, nezkoušejte toto cvičení při řízení auta nebo v jiných situacích, kdy potřebujete zůstat vědomí – mohlo by to s vámi seknout 🙂

Pro zničení všech negativních emocí v těle si zkuste vizualizovat, že s každým nádechem rozdmýcháváte oheň v oblasti svého břicha a solaru plexu. Tento oheň pálí všechny nepříjemné pocity a transformuje je v sílu a vášeň.

Jindy mi zase funguje zaměření se na silné výdechy. Každým (velmi silným) výdechem z těla vydechujete všechny škodliviny. Pomůže, když při tom co nejvíc vypláznete jazyk a přidáte i sílu hlasu “haaaaaaaa!” Budete vypadat jak pitomec, čemuž se můžete zasmát a efekt se ještě znásobí 🙂

Technik, jak pracovat s dechem, je nespočet, tak si ozkoušejte, které vám sedí. Rozhodně doporučuji přečíst knížku Wim Hof: Ledový muž, kde Wim představuje své celosvětově proslulé dýchání, které podporuje funkci celého těla i mysli.

Držení těla

Odborně se tomu prý říká “body-to-brain” technika, ale to je fuk. Hlavní je, že to funguje! Zkrátka: pomocí určitého držení těla vyšlete mozku signál, jak se máte cítit.

Jestli chcete být sebevědomí, vypněte hruď a vytáhněte hlavu vzhůru. Když se chcete z nudy přepnout do zábavy, zrychlete krok. Když chcete vyvolat vnitřní sílu, zatněte pěsti a hluboce se nadechněte. Určitě znáte americké “Fake it, till you make it.”

Vybírání myšlenek a slov

Myšlenky, slova a pocity (emoce i fyzické pocity) jsou spojené nádoby. Ovlivněte hladinu jedné nádoby a ovlivníte všechny ostatní hladiny. Myšlenka přivolá pocit, pocit přivolá slova, slova přivolají další myšlenky jim podobné… vybírejte pečlivě, jaká slova použijete a kterým myšlenkám věnujete pozornost.

Když se cítíte špatně, zaměřte se na to, jaké myšlenky se vám honí hlavou. Pravděpodobně nebudou oslavovat skvělou snídani, ale spíše budou směřovat ke zdroji vašeho aktuálního neštěstí a tím ho ještě podporovat. Nechte myšlenky přicházet, ale nedávejte jim sílu – nechte je odplout. Naopak se pokuste zachytit každou myšlenku, která vystupuje z davu tím, že je pozitivnější, než ostatní. Každá myšlenka volá myšlenku jí podobnou, a tak se takto postupně po pozitivnějších a pozitivnějších myšlenkách můžete vyšplhat po pomyslném žebříku frekvence do vyšších hladin.

Stejně tak volte s opatrností slova a neříkejte nic, co nechcete podporovat a umocňovat. Možná se cítíte nepříjemně, ale nemusíte své frustrace filtrovat nahlas. To si radši jednou pořádně zanadávejte nebo zakřičte, ať to dostanete z těla a hlavy, a pak rychle vyhledejte pozitivnější slova, která nesou příjemnější pocity.

Dnes je populární termín „mindfulness” a pořádá se spousta mindfulness workshopů a kurzů. Tak toto je například jeden z benefitů mindfulness – budete schopni vědoměji si vybírat, jakým myšlenkám a slovům dáte sílu. O mindfulness jsem nahrál rozhovor s Michalem Dvořákem.

Radikálním řešením, jak se naučit vědomě kontrolovat svá slova, je tato 21denní výzva nestěžování si.

Slunce, seno, samota

Opěvování přírody by bylo nošením dříví do lesa. Všichni víme, jak dobře se cítíme, když se projdeme na čerstvém vzduchu, pryč od hluku a smradu měst.

Na první pohled paradoxně ale může znít rada “vyhledejte samotu”. Tolik lidí se snaží neustále trávit čas ve společnosti druhých, nebo si alespoň zapínají televizi, aby něco hrálo v pozadí. Přitom schopnost být sami se sebou nám umožňuje naladit se na své vnitřní procesy a pocity a opravdu ucítit, jak na tom jsme, co nám chybí, co nás stresuje, co potřebujeme nebo co nás baví, přitahuje a naplňuje.

Zkuste být 10 minut jen sami se sebou. Vypněte televizi, hudbu, mobil, sedněte si na gauč, zavřete oči a jen buďte sami se sebou. Cítíte úlevu, nebo stres? Už to vám přinese hodnotné poznání.

Následování srdce

Každého baví něco jiného, každý má činnost, která ho dokáže pohltit, ve které se umí ztratit. Vyhledávejte aktivity, při kterých vaše srdce křičí “Yesss maan, to je vončo!” a uzpůsobte si život tak, abyste na tyto činnosti měli prostor.

Možná je to dokonce jedna z nejsilnějších “technik”, jak se pozitivně ladit – dělat to, co vás baví. Říká to i Ben 😉

A že „život není procházka růžovou zahradou a nemůžeme si vždy vybírat, co budeme dělat“? Dobře, právě jste si zvolili svoji frekvenci.

Závěrem…

Všichni zemřeme

Vždy máme možnost vybrat si, jak se budeme cítit.

To, že někdo zemře často západní civilizace bere jako smutnou událost, zatímco Indové chystají oslavy a s vděčností zemřelého vysílají do dalších životů.

Mimochodem, všichni umřeme, věděli jste to? Skvělou připomínkou žít každý den naplno je mince memento mori a s nadhledem a vtipem o smrti mluví Jiří Charvát.

Žijeme ve své subjektivní simulaci, kterou si sami vědomě nebo nevědomě tvoříme a je jen na nás, jak si různé situace interpretujeme.