Kdykoliv vás něco štve nebo nebaví, zeptejte se sami sebe, proč to tak je. Často zjistíte, že v dané činnosti jednoduše nevidíte žádný význam. Možná je to nezáživná práce pro šéfa, čtení povinné středoškolské literatury nebo sport, který již děláte spíše ze setrvačnosti.

Stejné je to s celým vaším životem. Pokud nemáte jasnou vizi, kam směřujete, žití vás až na občasné světlé chvilky nebude bavit. Mluvím z vlastní zkušenosti.

Od mala jsem věděl, že chci podnikat. Četl jsem knihy osobního rozvoje, sledoval rozhovory s úspěšnými lidmi, učil se prodávat, užíval si cestování a sbíral zkušenosti a zážitky. Když jsem po střední konečně založil vlastní firmu, dolehl na mě podivný neklid.

Mladé nadšení bylo pryč a já cítil, jak ze mě práce vycucává energii, přestože mi všichni tvrdili, jak super podnikání mám a jak mě musí bavit. Běžné úkoly typu odpovědět na email zákazníkovi nebo oslovit firmu pro novou spolupráci mi přišly jako nadlidský úkol a kdejaká maličkost mě dokázala vytočit.

Pamatuji si na den, kdy jsem se cítil obzvlášť špatně. Došlo mi, že nevím, kam jdu, a že s tím nutně musím něco dělat.

Rád bych vám popsal postup, který mi pomohl sebrat se a nahodit se zpět na vlnu pohody a odhodlání.

Pro pořádek: Tento postup rozhodně nemusí pomoct všem. Pokud máte vážné problémy a trpíte například depresemi, najděte si psychologa, např. na znamylekar.cz. Způsobů, jak se vyléčit, je mnoho, proto tento článek berte jen jako tip. Sám neustále přicházím na nové a nové metody, které by v této situaci bývaly byly účinnější (ho’oponopono).

Postupy, rituály a techniky, které mi pomáhají žít šťastně s čistou hlavou, také podrobně popisuji v mé knize Detox hlavy. Najdete v ní Sedmikrokový očistný postup pro vyladění svého vnějšího i vnitřního světa.

1. Rozhodněte se pro změnu.

Dostal jsem kopanec do zadku v podobě diskuse s kamarádem, kterého jsem před tím více než rok neviděl. To, jaká z něho vyzařovala sebejistota a jaký měl zápal pro to, co dělá, mě neskutečně motivovalo přivést zpět zatoulané nadšení.

Potkejte se s někým, kdo to má v hlavě srovnané a nechte se jím inspirovat. Posloužit může i dobrá kniha, např. 21 dnů od Marka Dzirasy. Děkuji ti za ni, Jani.

A nebo následujte postup Otta Bohuše, známého českého copywritera: “Abych něco ve svém životě změnil, musí se nejprve pořádně nasrat.”

2. Sepište si svých 101 cílů.

Popadněte tužku nebo excel a zamyslete se, co v životě chcete mít, dělat a hlavně kým chcete být. 101 není magická číslovka, ale pomůže vám opravdu se zamyslet. Kdyby to bylo rovných sto, pravděpodobně skončíte u sedmdesáti. 101 je ale natolik konkrétní, že se k tomuto počtu doberete.

Pokud je vám dvacet, máte před sebou minimálně padesát let života, spíše více. Méně než sto cílů by znamenalo, že si ve svém životě nechcete splnit ani dva sny ročně a to mi přijde jako mrhání potenciálem.

Seznam si nalepte na nástěnku, ať ho máte před očima. Nenechte ho ležet v online úložištích, kde se na něj práší. Také se ho ale nebojte obměňovat. Některé cíle jste možná napsali jen proto, abyste něco napsali. Jestli necítíte nadšení, když si představíte, jak se cíl stává skutečností, vyměňte ho za jiný.

V tomto bodě bych rád podotkl, že někteří lidé nejsou na cíle stavění. Pokud necítíte, že by vám toto cvičení mohlo pomoct, samozřejmě se na něj vyprdněte.

3. Několik nejdůležitějších cílů si každé ráno čtěte.

Přepsal jsem si jich zhruba 10 na tvrdý papír, který jsem rozstříhal a jednotlivé kartičky si ráno po meditaci procházím a představuji si, že jsou realitou.

Neříkejte si, že v budoucnu procestujete Jižní Ameriku nebo že budete pasivně vydělávat 80 000 Kč měsíčně. Představujte si, jak cestujete Jižní Amerikou, jak vám naskakuje 80 000 Kč na účet a jak dobře se při tom cítíte.

Psychologii této metody si nechám na jiný článek, ale stačí vědět, že to opravdu funguje. Představujte si, že změna již nastala, že je teď a tady a prociťte ty emoce.

Zádrhel: musíte být pozorní a odlišit, zda se opravdu soustředíte na příjemné pocity z toho, že danou věc již máte / děláte, nebo jestli vám náhodou nenaskakují v pozadí pocity zklamání, protože víte, že ji reálně ještě nemáte.

Příklady mých cílů a vizí, které jsem si ráno četl:

• Vědomě do svého života přitahuji radost, zábavu a nadšení. (Při čtení záměrně vyvolávám pocity radosti a uvědomuji si, že si tvořím svůj vlastní vesmír.)
• Jsem klidný, milý a pohodový. (Při čtení vyvolávám pocity klidu a pohody.)
• Pasivně vydělávám 80 000 Kč měsíčně. (Při čtení prohlubuji radost a představuji si čísla na účtu.)
• Mám smysl pro humor a rozesmívám ostatní. (Při čtení si vzpomenu na dobrý vtip a zasměji se.)
• Miluji oceán a šumění moře. (Při čtení vzpomínám na usínání za šumění moře, když jsem žil v Austrálii.)
• Mám nádherný dům u moře.
• Miluji svou práci. (Při čtení se soustředím na zápal a odhodlání spojené s vizí toho, na čem daný den budu pracovat.)
• Jsem vděčný za každou výzvu, která mě posouvá dál. (Problémy neexistují, jsou to příležitosti k rozvoji.)
• Každý den žiji nejlépe, jak umím.

4. 30 minut pozitivní inspirace denně.

Každý den čtěte knihy, které vás rozvíjí, poslouchejte zajímavé podcasty, sledujte pozitivně laděná videa (funny cat videos na YouTube se nepočítají) nebo se procházejte či meditujte, prostě cokoliv vás pozitivně naladí.

Inputs = outputs. Co do sebe vložíte, ze sebe také dostanete.

5. Vědomě se kontrolujte.

Předchozí čtyři kroky nastavily proces, který sám o sobě vede ke krásným výsledkům. Stačí proces nechat působit a příliš do něj nezasahovat, věci se začnou dít.

V pátém kroku je potřeba odbourat jediné riziko, které by tento proces mohlo zhatit – je třeba vytrvat. Prvotní nadšení z nové cesty zákonitě opadne.

Kdykoliv vybočíte z nové trasy, uvědomte si, že je to jen dočasné vybočení, které je zcela v pořádku, a vraťte se zpět. Postupně si tak budujete zvyk pozitivity, který vám může změnit život.

Co dělat, když začnete sklouzávat zpět do starých trolejí?

Jojo… trolejí.

No, k řešení:

Vytvořte si repertoár metod, které vás opět nastartují a mějte je vždy po ruce. Například:

1. Dvě slova – ledové, sprchy!

Poměr cena-výkon je u ledových sprch prostě skvělý. Začněte teplou vodou, ať vás to neodradí hned na začátku, umyjte se a ke konci sprchy o malý kousek pootočte kohoutkem. Pro začátek zcela stačí vlažná voda a výdrž 30 sekund.

Dělejte to každé ráno a postupně na sebe pouštějte studenější a studenější vodu. Stanete se otužilejšími, zdravějšími a odhodlanějšími.

Od doby, kdy jsem s ledovými sprchami začal, jsem nebyl nemocný. Opakuji. Od doby, kdy jsem s ledovými sprchami začal, jsem nebyl nemocný! A to už budou skoro dva roky.

Jo a co se týče věty „ale venku je zima” – na tu se vykašlete, to je jen výmluva. Nesprchujete se venku, ale v koupelně, tak šup.

2. Hýbejte se, zpoťte se.

Většinu svých splínů vyřeším pohybem. Po 15 minutách se zpotím, vyplaví se hormony štěstí a svět je najednou plný růžových jednorožců. Nebo skočte do posilky. Pokud chcete benefity ze cvičení získávat pravidelně, vytvořte si systém.

3. Procházejte se přírodou.

Vyrazte do nejbližšího parku a naslouchejte zvukům přírody. Sedněte si pod strom s dobrou knihou a nechte stres odplout. Příroda má úžasnou moc naladit vás na příjemnější vibraci, využijte toho.

Populární je teď také “earthing / grounding”, česky asi uzemňování. Zní to honosně, ale je to prostě jen o tom, že se třeba projdete po trávě naboso. Žijete-li ve městě, sedněte si v parku na lavičku, sundejte si boty a jen seďte. Nevím, jak to funguje, prý něco s elektronama, ale funguje to 🙂

4. Trénujte mindfulness.

Cvičit mindfulness můžete kdykoliv a kdekoliv. Nezaujatě pozorujte své myšlenky, pocity a smyslové podněty. Nic nehodnoťte, jen pozorujte. Pokud se v myšlenkách zatouláte, pousmějte se a v klidu se vraťte zpět do přítomnosti.

Mindfulness dnes vychvaluje mnoho lidí, tak o kvalitní články a návody není nouze. Podrobné návody uvádím i ve své knize Detox hlavy.

Vyhledejte si taková cvičení, která vám vyhovují, a používejte je zejména když se necítíte být sebou, jako chlap z reklamy na Snickers.

5. Zatáhněte závěs a… tancujte.

Nalaďte něco svižného a nechte se unášet na vlnách amplitud. Zatáhněte závěsy a hýbejte se do rytmu hudby. Nikdo vás nevidí, tak se nekontrolujte. Tancuji takto téměř každé ráno, když si dělám snídani a miluji to. Přečtěte si více o ecstatic dance. Pomoct vám může můj (zatím krátký) Spotify dance playlist.

6. Sejděte se s pozitivně naladěnými lidmi.

Přejímáte vlastnosti lidí, se kterými se nejvíce stýkáte. Využijte to ve svůj prospěch. Více o této teorii najdete pod heslem “5 chimps theory”.

7. Procházejte si svých 101 cílů.

Připomeňte si, co vás v životě baví. Svých 101 cílů jste si nesepsali proto, abyste na ně zapomněli. Pravidelně si cíle čtěte a představujte. Vzpomeňte si na vše, čeho chcete dosáhnout a na to, jací chcete být.

8. Nastavte si silný filtr a filtrujte, co do svého života vpouštíte.

“Akceptujme všechny lidi takové, jací jsou, ale vybírejme si, tohle se mi líbí a to si chci přitáhnout do života a takový chci být a to chci dělat. Ale také tohle si nevybírám do svého života, takových nechci být, tohle nepřitahuji do svého života, to nebudu dělat. Vlastní filtr je potřeba nastavit nesmírně pevně a opravdu vydržet a být pevný, protože to je válka.”
– Mark Dzirasa, 21 dnů, den dvanáctý

9. Buďte vděční…

…za vše, co se ve vašem životě odehrává. Umět se retrospektivně podívat na situace, které nás rozčílily nebo jinak vyvedly z rovnováhy, a být za ně vděčný, je umění, které stojí za to trénovat.

Zaujala mě následující definice vděčnosti:

Greatefulness: “The quality of being thankful; readiness to show appreciation for and to return kindness.”

Vděk není jen o tom ocenit, co se vám děje. Je to také o tom být připraven laskavost vrátit. Upečte přítelkyni večeři, seberte ze země obal od tyčinky, zalijte svůj kaktus, pošlete děkovný dopis, sdílejte nadšení s ostatními.

Štěstí není předpokladem pro vděk. Vděk je předpokladem pro štěstí.

A jedna vděčná písnička 😉 Sean Koch – We All Believe.

Nedržte se při zemi.

Své vize a sny si opakujte a představujte tak dlouho, dokud se vám nevryjí pod kůži a nestanou se skutečností, nebo dokud nepřijdete na lepší. Zvolte si takové cíle, abyste byli šťastni i pokud jich splníte jen polovinu. Nedržte se při zemi, všichni úspěšní lidé (prý) lítají v oblacích.

Na druhou stranu se na cíle neupínejte.

Smyslem stanovení cílů je najít to, co vás baví a na čem můžete pracovat právě teď. Je to o tom být nadšený právě teď, ne doufat, že vám cíle přinesou štěstí v budoucnu.

Tvořte, plánujte, ale nečekejte, že vám cíle přinesou spokojenost. Cíle vám pomáhají najít spokojenost teď a tady. Nejde o jejich splnění, ale o jejich plnění.

Myšlenka na závěr

Tento článek jsem po devíti měsících od jeho sepsání zeditoval, některé myšlenky doplnil, jiné smazal. Věřím, že až si ho přečtu za další rok, budu opět o kus dál a něco málo zde upravím.

Aktuálně bych chtěl dodat hlavně následující myšlenku (mou subjektivní pravdu), ke které jsem dospěl:

Předpokladem spokojenosti je odhodlání podívat se do svého nitra a se 100% brutální upřímností si přiznat, jak na tom jsme.

Co nás doopravdy trápí? Co nám vadí, co nám ubližuje, čemu nevěnujeme dostatek energie, kde energii naopak plýtváme?

Jakmile sebereme odvahu podívat se na problémy a pocity face2face, teprve poté můžeme postoupit kroky k tomu, abychom svou situaci vyřešili. Dokud se budeme vyhýbat stínu, budeme žít ve stínu. Jak poetický paradox!

—

Máte svou metodu, kterou používáte k zorientování se v životě a k navození dlouhodobé radosti a spokojenosti? Podělte se o ni v komentářích 🙂