Já jsem prdel, ty jsi prdel, tak v čem je problém?

Než se dostaneme k té prdeli, dovolte mi krátký úvod…

Všechny problémy existují proto, že se identifikujeme s „našemi“ myšlenkami.

Myšlenky přirozeně přichází a odchází, stejně jako se objevují a mizí auta na frekventované silnici. Ať už je provoz jakýkoliv, auta v klidu pozorujete zpovzdálí. Problém nastává, když zapomenete, že můžete sedět mimo silnici, vstoupíte do ní a ještě k tomu se za auty začnete honit.

„Musím se zavděčit.”
„Musím něco dokázat.”
„Musím to stihnout.”
„Nesmím projevit slabost.”
“Nechci ji ztratit.”
“Co si o mě myslí?”
a bla bla bla, další omezující myšlenky se neustále valí a valí.

Problém není v myšlenkách samotných, ale v uvěření tomu, že jsou pravdivé.

Nepříjemné myšlenky se vám pak uchytí v hlavě a začnou přinášet stres a nejistotu. Z mé zkušenosti se jim to daří zejména v časech, kdy dostatečně nespím, nesportuji, nemedituji a zbytečně spěchám. Zkrátka vycítí, kdy nejsem v kondici, a začnou se valit a nabývat na síle.

Když věříme, že jsou pravdivé, začneme řešit, co si myslí druzí, místo toho, abychom se soustředili na to, co sami opravdu chceme. Šťastný a naplněný život se tak vzdaluje.

Uvědomte si, že nemusíte poslouchat “své” myšlenky, a získáte svobodu.

Nejste vašimi myšlenkami.

Můžete si to ověřit:

Zastavte se na chvíli a všímejte si, co se vám honí v hlavě… A hle – teď jste vteřinu neměli žádnou myšlenku, a přece jste nepřestali existovat.

Nejste vašimi myšlenkami.

Dobrý, ne?

Já jsem prdel, ty jsi prdel

Anthony De Mello napsal v minulém století knihu Awareness. A Tonda v ní cynickým humorem a prdelema nešetří.

Je o tom, jak se probudit.

Rád bych vám představil její hlavní myšlenku:

Když někdo řekne “máte krásné triko!”, najednou se cítíte dobře. Jste na sebe pyšní – kvůli triku. Přitom to jen znamená, že člověk, který vám to řekl, má dobrou náladu. A také to, že se hodíte do jeho nákupního seznamu.

Každý má svůj nákupní seznam: “štíhlý, tmavý, vtipný, líbí se mi jeho hlas, má svaly, je chytrá, má hezké triko…” Hodnotíte lidi podle svého seznamu. Říkáte “miluji tě”, ale ve skutečnosti milujete jen svou představu o druhém. Pak řeknete “změnil/a ses, už tě nemiluji.”

Někdo vám řekne, že jste OK, a jste šťastní. Tím se ale připravujete na to, že budete zranění, až vám někdo řekne, že nejste OK. Tvoříte si závislost. Žijete, abyste plnili přání ostatních.

Přijměte mantru “I’m an ass, you’re an ass.”

Přesnějším překladem “ass” je asi “blbec”, ale mně se líbí slovo prdel, tak ho budu používat. Já jsem prdel, ty jsi prdel.

Když vám někdo řekne, že jste se mýlili, můžete odpovědět “co jsi čekal od prdele?”

Když vás někdo pochválí, přijměte pochvalu, ale nenechte se jí ovlivnit a nežízněte po ní. Když vás někdo pomluví, zamyslete se, zda něco můžete zlepšit, ale neberte si to osobně, nenechte se vyvést z rovnováhy.

Lidé vás budou nazývat jmény, budou vám přisuzovat vlastnosti, budou se snažit, abyste naplnili jejich očekávání a uvěřili myšlenkám. Nevěřte jejich myšlenkám, nevěřte ani svým myšlenkám.

Odbourejte souzení a hodnocení, pozorujte a učte se. Učiníte tak objevy, které vás změní bez toho, abyste se o cokoliv museli snažit.

Až vás příště něco vystresuje, uvědomte si, že jste uvěřili myšlence, která vás omezuje.

Přečtěte si také o myšlenkách, které stojí za to zpochybnit.

Jak se přestat identifikovat s myšlenkami?

Mně osobně pomáhá metoda štítkování, anglicky labeling.

Můžete ji praktikovat kdykoliv a kdekoliv – v sedě při meditaci nebo při jízdě přeplněným autobusem.

Princip štítkování je snadný:

Nálepkujete své pocity a emoce jednoslovnými pojmy jako “horko, zima, radost, nuda, nervozita, bolest, netrpělivost, spěch, nadšení, klid” a své myšlenky třeba pojmy “minulost, budoucnost, vizualizování” nebo ze začátku čistě jen “myšlenka”.

Místo toho, abyste skákali do silnice a honili se za projíždějícími auty, stojíte opodál a označujete projíždějící auta bez toho, abyste se jimi nechali strhnout.

Nepřemýšlejte příliš o tom, jaký pojem použijete, klidně začněte jen s “pocit” a “myšlenka”. Není důležité zvolit nejvýstižnější slovo, ale hlavně si pocitu nebo myšlenky všimnout. Nehodnoťte, jen objektivně štítkujte.

Brzy omezíte impulzivní reagování a získáte od myšlenek větší odstup.

Abyste na toto cvičení nezapomínali, vytvořte si spouštěče, které vám ho každý den připomenou. Můžete štítkovat vždy, když budete stlát postel a čistit si zuby, nebo si na štítkování vzpomeňte vždy, když uslyšíte zvuk svých bot při chůzi.

Můžete si také přečíst článek Jak začít meditovat a co nám to přinese v podnikání i každodenním životě a podívat se na souhrnnou stránku Meditace & Vizualizace, kde najdete další články a zdroje na téma meditace.

Každopádně si na zeď přilepte papírek s připomínkou “já jsem prdel, ty jsi prdel” a uvědomte si, že nejste svými myšlenkami.

Získáte volnost, kterou vám nikdo nevezme.

Neidentifikace s myšlenkami je také jedním ze Čtyř Principů Tvoření, které jsem popsal v knize Detox hlavy: Praktické techniky, rituály a postupy pro čistou mysl a skvělý pocit z každého dne. Vřele ji doporučuji.