Zpět na blog

“Lidi hrozně málo zkouší. Říkají “chtěl/a bych”, ale nikdy nezačnou. Když něco chci dělat, tak prostě neplánovaně začnu a pak neplánovaně skončím.” – Esy Crux

Esy Crux je držitelem českého rekordu v nejdelší sérii po sobě jdoucích vlogů, které nepřetržitě točí a vydává na svém Youtube kanálu již 602 dní (ke dni 28. 11. 2018). Pracuje jako programátor a každých několik měsíců mění své hobby, mezi které patřil i chov mravenců nebo hra na ukulele.

Je extrémně produktivní, stále něco tvoří a je perfektním příkladem toho, že věta “nemám čas” je jen výmluva. A navíc má styl. Popisek jeho Youtubového kanálu zní: “Je mi 30, jsem starej, bolí mě kolena a jsem idiot.”

Esy ve svém živlu - dron, notebook a mikina

Esy ve svém živlu – dron, notebook a mikina

 


 

Ve tvém prvním video blogu z dubna 2017 říkáš, že chceš vlogging jen zkusit a budeš rád, když vydržíš vydávat videa pět, ideálně sedm dní. Nyní jsi překonal hranici 600 dní. Kdy tě napadlo, že s tím jen tak nepřestaneš a že se dokonce zapíšeš do české knihy rekordů?

Když jsem sestříhal čtvrtý den vlogu. To jsem si myslel, že je to úplně špatný a hrozně mi to nejde a ten čtvrtý den se nějakým způsobem tak nějak povedl a začalo to vypadat jako něco, za co bych se nemusel stydět. Nikdy jsem neřekl, že budu pokračovat, prostě jsem jen každý den vydal další video a nepřestal. A teď po 600. dnu je pro mě asi i celkem problém přestat.

Jak vypadá tvůj ideální natáčecí den, jaké je tvé workflow?

Žádný konkrétní postup nemám, je to totálně agilní proces.  Vím, že vždy než jdu spát, potřebuji sestříhat vlog, protože stříhat dva vlogy denně není vůbec zábava. Jinak žádná pravidla. Dny se mi proto dost liší. Mám normální práci, takže musím makat, což dost narušuje workflow, musím holt vydělávat prachy.

Někdy dělám čtyři hodiny, jindy jedenáct, někdy dělám hodinu v kavárně a tak dál – když je čas, tak makám. Snažím se hodně střídat prostředí, změna mi vyhovuje a dost mi vadí kancelář, nedělá mi to dobře.

Jak používáš automatizaci, aby sis ušetřil práci?

Zrovna v programování moc repetitivních činností není, většinu jich už za mě řeší softwary, které používám. U střihání videí používám presety různých efektů, které si připravím, hodím je do videa a je to, nemusím je pak vždy tvořit znovu. Nemám ani žádné automatické připomínky na osobní produktivitu, držím všechno v hlavě, lidi mi říkají že jsem největší blázen. Už rok a půl jedu bez kalendáře.

Jak se udržuješ motivovaný k tomu, abys každý den vydal další video a nevynechal ani den, přestože tě to zrovna nebaví?

Ty pocity, kdy se na to chci vykašlat, mám často, obzvlášť teď v zimě. Na začátku zimy jsou proto často vydávám jen vlogy, kdy si s lidmi povídám, protože nemám energii na nic víc. A když si potřebuji odpočinout, točím přes den tak, abych pak stříhal hrozně málo. Třeba s někým udělám rozhovor.

Hromada lidí si myslí, jak jsou vlogy strašná zábava. Zábava je podle mě to poslední!

Proč v natáčení tedy pokračuješ?

Chci se naučit střihat a točit, to jsou hlavní cíle, které mě drží. Nemám žádnou finiš lajnu, byl bych pak smutný. Já to tak mám se vším – něco dělám a jednoho dne to dělat přestanu. Neplánovaně začnu, neplánovaně skončím.

Záleží ti na tom, kolik lidí tě sleduje?

Nezáleží mi na číslech, ale když to nesleduje vůbec nikdo, tak je to smutný. Těší mě příspěvky na Discordu, kde vznikla kolem mých vlogů kouzelná komunita. Třeba teď v pátek u mě doma byla malá lan party pro pět lidí a z toho byli dva kamarádi a dva lidi, které znám už přes rok právě díky vlogu.

Já hlavně cílím na úplně jinou cílovku než je mainstream a v té vzniklé komunitě takoví lidi jsou. Nesnažím se cílit na zhlédnutí, dělat virální videa, nechci být youtuber. Mít cejch youtubera v dnešní době není vůbec nic dobrého. Prostě to udržuji, dělám si co chci, mezitím se učím a říkám si ok, někdy bych třeba chtěl natočit dokument. Každý člověk má podle mě příběh, který stojí za to sdílet.

Například?

Třeba kamarád, který ve 40 skončil kariéru obchodníka, otevřel si tetovací studio a začal tetovat, to mi přijde naprosto úžasný. Studio pojmenoval Inkmatiq a kreslí fakt hezky, černobíle, má krásný line art.

Každý rok, někdy i každý měsíc, měníš své koníčky. Jezdíš na prkně, měl jsi mravence…

Mravenci to bohužel nepřežili, ale plánuji je obnovit, mám pro ně nápad na lepší místo. Když mi umírali, řešil jsem to s pražskou zoo, takže mám nové poznatky, jak jim to udělat líp. Měl jsem jednu z největších kolonií ve střední Evropě, tak se mnou zoo komunikovala a snažili se pomoct.

Proč ses rozhodl chovat mravence?

Je to jediný hmyz, který mi nevadí. Jinak mám těžce neopodstatněnou fóbii z hmyzu. Navíc když jich máš moc a potřebuješ tu populaci zredukovat, tak tě nikdo nebude hlásit.

Jaké další koníčky, u kterých jsi vydržel alespoň 2 měsíce, jsi měl?

Točil jsem s tyčí, žongloval jsem, jezdil na trialové jednokolce, beatboxoval, jezdil na skejtu a BMXu, hrál na ukulele, foukací harmoniku, baskytaru, elektrickou kytaru, skládal jsem muziku, asi 2 roky s kamarádem rapoval, ručně jsem vyráběl dýmky, lítám s dronem…

Hlavně tedy hudba, pohyb a taky umění. Kreslil jsem, sprejoval jsem, vytvářel jsem skulptury, což pořád tvořím, jen se mění technologie, teď to tisknu 3D. Svojí tiskárnu jsem si objednal z Číny a sám si jí složil, teď se dají sehnat dobré tiskárny asi za 160 dolarů.

Jak pracuješ na svém mindsetu, abys zůstával mentálně v kondici a udržel si nadhled?

Pořád dělám nové věci, pořád něco zkouším. Zkusil jsem snad všechno kromě chlapa a to nemám v todo listu.

Vždy, když něco chci, tak se rozhodnu a nějak se k tomu dokopu. Třeba co se mi teď hrozně líbí je oblek vyráběný jednou americkou společností, ve kterém se dá lítat. Vypadá to jako Iron Manův oblek, akorát je velkej a divnej. Snažil jsem se s nimi domluvit, jestli mi ho nepůjčí. To neprošlo, ale prý mi dají vědět, až budou public testy.

“Lidi podle mě hrozně málo zkouší. Jsou podělaní a říkají “to nevyjde”. Ale když to nevyje, tak se nic hrozného přece nestane.” – Esy Crux

Strašně nemám rád, když mi někdo říká “já bych se chtěl naučit.” Tu větu tak nesnáším. Říkají to lidi, kteří nedělají vůbec nic a tři čtvrtě roku nezačali. Dobře to znám z programování. Když jsem lidi učil programovat, často to odkládali a pořádně vůbec nezačali. Jen říkali já bych chtěl, já bych chtěla.

Jak má člověk začít, když se chce něco naučit, třeba programovat?

Hlavně začít dělat cokoliv. Dát si cíl a jít za ním a nedělat ústupky. Hromada lidí říká “já neví, co mám dělat.” Tak prostě dělejte něco a dělejte to často. Podle mě, když se člověk chce cokoliv naučit, tak by to měl dělat každý den alespoň 45 minut, méně jak půlhodina je zbytečná. Prvních 15-20 minut se do té věci mozek dostává, pak nastartuje a až potom se pořádně začne učit.

V čem se liší průměrný programátor od toho kvalitního, který vydělává mnohem víc?

Musím ti rozstřelit tu tezi, že kvalitní programátor vydělává víc. Vyděláváš tolik, kolik si jsi schopný říct. Je to o tom, jak se umíš prodat, je to mnohem víc o podnikání, než si lidi myslí. Samozřejmě potřebuješ i skilly, ale měl bys řešit i svoji prezentaci.

Já třeba chodím na pohovory i když tu práci nechci. V Alze jsem byl tři hodiny na pohovoru a nikdy jsem tam nechtěl dělat, ale je to skvělý trénink. Pohovor není to nutné zlo, kam musíš jít. Je to tam, kam jdeš, abys zjistil, zda tam chceš pracovat. Musíš mít ten mindset “oni potřebují mě”. Možná je to egocentrické, ale s tímhle přístupem jde život líp.

Nedostudoval jsi střední školu a přesto by tě většina lidí označila za velmi úspěšného člověka. Myslíš si, že tě škola připraví na život, nebo je spíš handicapem?

Státní školství, jaké tu máme, je celkově handicapem. Dává víc, než by mělo. Dává představu, že by člověk měl respektovat autoritu, kterou mu někdo stanovil. Nejde o to, že ten člověk je dobrej, že má zkušenosti atd., jde o to, že je autorita.

Celé tohle školství vzniklo v době, kdy byl nedostatek dělníků a lidi se ve škole museli naučit poslouchat autority, aby neřešili, proč to vlastně dělají. Je to přežitek.

Jak bys to řešil?

Mně by stačilo, kdyby byla možnost, aby vznikaly alternativní školy. V České republice nelze mít legálně pořádnou alternativní školu. Chci, aby to šlo a aby tam lidi mohli dávat své děti. Pokud nebudou chtít, tak ať je samozřejmě dají do státní, ale ať mají na výběr. A pokud se někdo rozhodne nedat své děti do státní školy, tak by taky neměl za školu platit tolik daní, když tu službu nevyužívá.

A na závěr… Jaký je podle tebe smysl života?

Užívat si. Záleží, co pod tím každý vidí – někdo vidí užívání si jako to, že nebude nic dělat, bude jen sedět na verandě a koukat do dálky. A jestli to toho člověka naplňuje, je to v pořádku, neměli bychom nikomu vnucovat představu toho, co je zábava a co není.

Já osobně potřebuji tvořit, baví mě to. Lidi nejsou schopni pochopit, že necestuji, i když mám tu možnost. Chci totiž být tady, kde mám zázemí a potřebné věci k tvoření. To mě naplňuje.


 

Sledujte Esyho vlogy na jeho Youtube kanálu. Odpovídá na všechny komentáře a bude rád za vaše reakce.

Mrknout se můžete i na náš společný video rozhovor, který jsme točili v -4 stupních.

Pokud máte tip na další zajímavé lidi, které bych měl vyzpovídat, střelte mi mail na vit@vitlibovicky.cz ?

Vít Aora

EMOČNÍ OČISTA: ZAČÍNÁME UŽ BRZY!

7. dubna 2024 začne skupinový online kurz emoční očisty.

Budeme se učit lépe pracovat s emocemi a čistit usazenou emoční zátěž, která blokuje přirozený proud naší energie a radosti. Společně se s pomocí funkčních technik osvobodíme od tlaku negativity a vplujeme do větší lehkosti a pohody.

 

Chcete zjistit více a být u toho?

Všechny informace najdete zde:

Vodopád emoční očista