Co mě naučilo 10 měsíců v Austrálii

Naposledy mávám své hostitelské rodině, otáčím se a mířím k pasové kontrole. Oni brečí, já brečím a v duchu děkuji za každý den uplynulých deseti měsíců. Život v Austrálii mi změnil život.

O tři a půl roku později sedím v kavárně ve Vršovicích a sepisuji vše, co jsem se během výměnném pobytu naučil, abych na to nikdy nezapomněl. V tomto článku vám chci předat svou zkušenost s životem v zahraničí – nejen jak a co, ale hlavně proč.

Jestli už nechodíte na střední a ani nemáte děti, které by tam chodily, nascrollujte rovnou níže k výčtu lekcí, které jsem si z druhé strany světa odnesl a které mohou pomoci i vám.

Pokud nechcete číst celý článek, zde je shrnutí:

Máte–li možnost vycestovat do zahraničí, jděte do toho. Dva měsíce jsou lepší než dva týdny. Deset měsíců je lepších než dva měsíce. Peněžní investice se vám vrátí v podobě zkušeností, které využijete celý život. Miluji Austrálii.

Bylo, nebylo…

Jako první to napadlo mamku, psal se rok 2013.

“Co takhle vyjet studovat někam do zahraničí?”

Do té doby jsem netušil, že je něco takového možné. O Erasmu jsem slyšel, ale neměl jsem páru, že existují výměnné pobyty v rámci střední školy. Ihned se mi ten nápad zalíbil – utéct na rok před ubíjejícím stereotypem osmiletého gymnázia znělo skvěle.

Nejprve jsem myslel, že poletím do USA. Většina článků, které jsem na internetu našel, vyprávěla o pobytech ve státech. Později jsem ale zjistil, že je možné odcestovat až do Austrálie. Nevěděl jsem o ní nic, jen že je to země nebezpečné havěti, sluníčka, surfování a vyklidněných lidí s divným přízvukem. Více jsem nepotřeboval. Co by mohlo být lepší?

Prvního července 2014, o celý rok a desítky vyplněných formulářů později, již sedím v letadle mířícím do Sydney, natěšený na nadcházejících deset měsíců.

Po šesti měsících jsem se začal cítit jako doma

Výměnný pobyt na střední škole je úžasná a neopakovatelná příležitost. Na vejšce sice také můžete strávit rok studia v zahraničí, nejspíše ale bez možnosti zažít tamní život z pohledu hostitelské rodiny a taková zkušenost je mnohem autentičtější.

Jako zahraniční student/ka na střední na vás navíc nejsou kladeny vysoké nároky. Získáte tak desetiměsíční prázdniny v cizině, alespoň v mém případě to tak bylo. Poprvé v životě jsem si začal užívat školu.

Desetiměsíční pobyt mi dal dostatek příležitostí najít si opravdové přátele, se kterými po letech zůstávám stále v kontaktu a mám tak dva domovy. Přišlo mi, že teprve po šesti měsících jsem se opravdu včlenil do australského života. Proto váháte–li mezi kratším nebo delším pobytem, berte ten delší!

Jak na to a kolik za to?

Matoucí může být název “výměnný pobyt”. V mém případě to nebyla výměna, nikdo mi v mém českém pokoji neoxidoval, zatímco jsem byl pryč, takže to by spíše bezvýměnný pobyt.

Díky známosti a dobrým referencím jsem si vybral organizaci YFU, která mi celý výjezd pomohla zorganizovat. Je to moc milá banda lidí, tak mrkněte na jejich možnosti pobytů.

Narovinu říkám, že to není levná švanda. Jak je to s kratšími pobyty netuším, ale jedete-li na šest měsíců a déle, připravte si stovky tisíc. Určitě to proto bohužel není pro každého. Na druhou stranu můžu s klidem říct, že ROI takové investice je obrovské. Zažil jsem deset nejlepších měsíců svého života a osobní rozvoj, který byl s touto zkušeností spojený, má nevyčíslitelnou hodnotu.

Při výběru organizace koukejte hlavně na to, jestli hostitelské rodiny dostávají peníze za to, že u nich bydlíte. Vyvarujte se firmám, které to tak mají. Řekněte sami – chtěli byste radši bydlet u rodiny, která je motivována financemi, nebo u rodiny, která chce poznat vaši kulturu a představit vám tu svou?

Co mi Austrálie dala

Shrnout všechny zážitky z deseti měsíců do několika odstavců je takřka nemožné. Pokusím se vám proto předat to hlavní – jak jsem se cítil a co mi to přineslo.

Ne každý bude mít takové štěstí, jaké jsem měl já. Vybrala si mě úžasná hostitelská rodina, která bydlí v krásném moderním domě ve městě Kiama sotva tři minuty chůze od dvou hlavních pláží. Ranní běhání podél oceánu a nasávání čerstvého mořského vzduchu se stalo mým oblíbeným zvykem a na večerní sezení u bazénu a kochání se hvězdnou oblohou jižní polokoule stále vzpomínám s neskutečnou radostí.

Road tripy do odlehlých končin australské bushe a plavání v křišťálově čistých jezerech i skákání z vodopádů splňovalo vše, co jsem si před odletem k protinožcům vysnil. Filosofické diskuse kolem jídelního stolu, Vánoce v létě, školní předměty, které jsem si sám zvolil dle svých preferencí a křupavé meat pies, do toho všeho jsem se zamiloval.

Po několika měsících se mi zčaly zdát sny v angličtině a dobrá polovina australanů při konverzacích ani nepoznala, že jsem cizinec. Z toho jsem měl takovou radost!

Potkal jsem nové kamarády, naučil se networkovat, usmívat se na neznámé kolemjdoucí lidi, skinny dippovat a chodit bosky. Naučil jsem se…

• Být v klidu a v pohodě, nestresovat
• Oslavovat
• Trávit čas s kamarády (jsem spíše introvert)
• Řídit auto (bez řidičáku, v cizině…ehm… naprosto legálně!)
• Skákat z 10 metrů do vody

• Vyhledávat dobrodružství
• Hikovat, kempovat a glampovat

• Ostřit nůž ocílkou
• Bořit zdi demoliční palicí
• Sám si spravit rozbité věcí (omlouvám se, rozsedlá židle)
• Zdravit kolemjdoucí a usmívat se na veřejnosti
• Lamy.. ehm… nevím, prostě lamy!

• Chodit do posilovny a překonat se, když jsem líný
• Vážit si všech druhů jídel
• Řezat dříví motorovkou

• Nerozčilovat se kvůli maličkostem
• Milovat jezera a deštné pralesy
• Že korálový útes umírá 🙁

• Milovat road tripy
• Pít cider
• Hrát beer pong
• Crowdsurfovat na koncertech
• Surfovat (tedy… alespoň si na to ďábelský prkno stoupnout)

• Že GoKarting je regulerní sport
• Používat opalovací krém… zpropadená ozonová díra
• Nesoudit tolik druhé a nenechat se vykolejit jejich souzením (no, stále na tom pracuji!)
• Že existuje něco, jako zvířecí soulmate

• Jít spát brzy, časně vstát a užívat si rána (před tím jsem byl zvyklý vstávat na oběd)
• Milovat východy slunce

• Objevovat nové druhy hudby
• Nebát se pavouků a žraloků, docela jsem si ty chlupáče a kousače oblíbil

• Navrhnout a uvařit několikachodové menu
• Užívat si pohodové letní večery
• Být samostatnější
• Že se v Austrálii lyžovat

• Vážit si vzpomínek více než fotek a videí
• Být milý a zdvořilý
• Že lidi umí být svině
• Že lidi umí být úžasní
• Že české holky jsou hezčí než ty australské
• Že existuje asi 20 dalších výrazů pro vomit a 30 pro sex (Australians don’t have sex, they mate…)
• Že wombati kadí krychle

• Tvořit si to–do listy
• Co to je být hangry
• Užívat si procházky o samotě
• Uběhnout 12km závod
• Že Uluru má kolem dokola cca 10 km a vyplatí se mít s sebou síť na obličej proti tisícům otravných much

• Že souhvězdí Orionu se na jižní polokouli říká saucepan, protože odtamtud vypadá jako rendlík na omáčky
• Filosoficky diskutovat o vesmíru, času, světě, seriálech…
• Osobně rozdávat CVčko firmám
• Že u kamarádství jde o kvalitu, ne množství

• Že neexistují problémy, jen výzvy
• Že chci jednou v Austrálii bydlet
• Že domov je tam, kde má člověk zázemí a kde se cítí dobře – a takových míst může být více než jedno 🙂

Takže… proč vycestovat do zahraničí?

Nejenže jsem se za deset měsíců naučil více, než bych se doma učil roky, ale co je víc – získal jsem nový pohled na život.

Zjistil jsem, že věci jdou dělat jinak. Zjistil jsem, že názor “tak to prostě funguje” je bullshit. Existuje jiný přístup ke školství, který je lepší než náš český. Je možné být šťastnější a usměvavější. Je možné vydělávat miliony a přitom být milý, pohodový, otevřený a skromný. Je možné milovat svou práci. Je možné… vlastně skoro všechno.

I po skončení pobytu na mě čekalo mnoho dalších lekcí, které jsem si díky Austrálii uvědomil.

Došlo mi, jak moc má vaše okolí efekt na to, jací jste (lidi, podnebí, kultura – v Česku se méně směji) a také to, že žádná zkušenost se nebude opakovat 2×. Už nikdy nezažijete přesně to, co jste zažili v minulosti a nemá cenu se o to snažit. Nostalgie může být krásná věc, dokud si nezačnete přát, aby se určitý zážitek vrátil. Co bylo, bylo, a je lepší zaměřit se na přítomnost a na nová skvělá dobrodružství, která na vás čekají.

A co vy, máte také zkušenosti / lekce / příběhy ze zahraničí, které vám změnily život?